Za komínem se rozsypalo Zrní. Během chvíle z něho vyklíčil velmi příjemný večer plný poetických skladeb, divokého tance i klidného zenu.
Byla to příjemná hra, kterou rozehráli spolu s roztančeným sálem čtyři Honzové a jeden Ondřej. Do své hudby odlévají beaty kladenských uhelných strojů i svěží pocit výstupu na horu už od roku 2001 a nutno podotknout, že se jim to daří výtečně!
Hoši, děkujeme!
